Jsme v moderní době. To je fakt, který se nedá nijak obalamutit. Jsme svědky rozmachu a pokroku, který lidem přináší ještě více a více možností prvního z výše uvedeného citátu. Je to určeno lidem k radosti, tak proč ne. Jen je třeba si dávat pozor, aby se člověk jako takový nestal novodobým otrokem. Že je to nesmysl? Nu, to bych ani tak netvrdil.  

Je asi načase vysvětlit si znění latinského citátu. Česky bychom řekli, že je to chléb a hry. Nebojte se, nebudu zde pitvat historii, kdy a kde a jak. Jsme v moderní době, tak to pojedeme moderně. Chleba pomineme, ten je skoro stejný napříč stoletími, jen jeho cena je kapánek vyšší.  

My se budeme věnovat hrám.  

Existují lidé, které hraní pohltí a oni ztratí naprosto přehled o realitě. O světě, o lidech, o hodnotách, prostě, žijí jinde a když jsou v tom peníze, je neštěstí hotovo. Není snad takový člověk otrokem? Otrokem sama sebe a hraní? Ale ano, je. Jen se tomu říká drobátko jinak. Mluví se o tak zvané závislosti na hraní a je to klasifikováno jako normálně nenormální choroba, a tudíž je i v důsledku léčena. Ano, ze závislosti na hraní se dá léčit, stejně jako závislosti třeba na alkoholu.  

Zdá se vám to přinejmenším podivné? Normálnímu člověku to samozřejmě divné je, ale člověku závislému ne.  

Nejhorší na tom je, že hraní má obveselit ducha a člověka pobavit. U závislých hráčů tomu tak již dávno není. Jsou otroci hry a hlavně peněz, pokud tedy hrají na výherních automatech. Pro peníze udělají všechno a stále doufají, že jsou to právě oni, kteří vyhrají. Jenže i ten „výherní“ automat má v sobě algoritmy, které tu výhru neumožní zase tak často. To si hlídá každý provozovatel a samozřejmě i výrobce.  

Takže si i vy dávejte při hraní pozor, abyste se také nestali závislí. Přichází to pomalu a nepozorovaně. Jakmile se to přiblíží a vy to rozeznáte, ihned hraní nechte. Než bude pozdě.