Každé hry jsou zábavné a také podle mého názoru každá hra je velmi důležitá. Protože kdyby člověk se nebavil a třeba nehrál ani žádné hry, tak by ho to také mohlo samozřejmě nějak více deprimovat. A když je člověk deprimovaný, tak také může trpět potom syndromem vyhoření anebo potom může být také velice smutný. Když je člověk smutný, tak také potom může být ve stresu. A všichni víme, jak stres je velice nebezpečný, stres je opravdu špatný. Proto je důležité, aby člověk se bavil, aby také měl nějaké záliby a podobně, protože bez zálib člověk téměř nemůže ani být.

Proto je skvělé, že existují různé hry, které člověka zabaví a které člověka také pobaví.  Nicméně abych se vrátila ke hrám, tak hry jsou pro člověka opravdu důležité. Můžete hrát hry vlastně jaké chcete. Protože každá hra se počítá a každá hra člověka může dostat i do rauše, ne do rauše beránčí, ale do rauše takové zábavy. Může to být téměř cokoliv, například já, aby mě bavila, tak já nejraději právě sportuji. Sport je moje nejoblíbenější činnost. Běhám a jezdím na kole. Vždycky mě to bavilo, jako malé dítě a baví mě to stále. Proto jsem si řekla, že nejlepší je, když člověk také hraje anebo sportuj.

Můj syn například moc rád hraje fotbal. Sice ještě syn nechodí do žádného kroužku anebo do nějakého fotbalového oddílu. Ale už teď vím, že do budoucna nad tímhle budu uvažovat. Můj tříletý syn už takhle rád kope. Rád kope do míče, ano i v takhle malém věku už syn rád hraje fotbal a kope do míče, a dokonce také zkoušel ještě baseball, jenomže ještě chudák neudrží vůbec v ruce pálku. A mě tohle ale nevadí, ale už vím dopředu, že ho sport bude bavit a že sport bude jeho nejoblíbenější hra. Stejně tak jako třeba skákání panáka. A mimochodem, skákali jste už někdy panáka? Pokud ano, tak mi jistě dáte za pravdu, že skákání panáka, skákání gumy je opravdu prima.