Kolik měsíčně utratíte za jídlo? Šest tisíc, deset, patnáct? Jedním z důvodů, proč lidi vychází nákup potravin na příliš vysokou částku je ten, že se zbytečně plýtvá. Správným zacházením však můžete ušetřit stovky, až tisíce měsíčně. Jak se to ale naučit?

Začíná to nákupem

Když nakupujeme, mnohdy toho vložíme do košíku víc, než skutečně využijeme. Důvodem může být nejasnost v tom, kolik se čeho zrovna sní, nebo také lákadlo v podobě slevy na něco, co vlastně ani nepotřebujeme. Pak to často dopadá tak, že nakoupíme například dvě kila papriky, která byla za úžasnou cenu, a polovina z toho shnije dřív, než se stihne sníst. Nejlepší tedy je nakupovat dle předem daného seznamu. Můžete si vytvářet týdenní jídelníčky, a dle nich přesně nakupovat. Pokud kupujete potraviny ve slevě, rozmyslete si, nač se využijí. 

Nadměrné vaření

Pokud vaříte pravidelně, už nejspíš máte přehled o tom, kdo toho u vás doma kolik sní. Vařit něco navíc je zbytečné. Vede to buď k přejídání, což není zdravé, nebo k vyhazování, což je neekonomické. Uvařte jen tolik, aby každý člen domácnosti dostal spravedlivou porci. V případě, že by pak někdo měl ještě hlad, může si vzít něco jiného. V případě že vám však stejně zůstanou zbytky, zkuste je dojíst třeba k večeři, nebo pokud máte zvířata, nabídněte je jim. Myslete však na to, co které zvíře smí a nesmí jíst. 

Skladování

Pro každou potravinu existuje jiný druh skladování, který je nutno dodržovat, aby vydržela čerstvá co nejdéle. Brambory je nejlepší uchovávat ve sklepě, nebo na jiném chladnějším místě, jogurty by pak vždy měly být v lednici, a vytahovat se až třeba půl hodiny před tím, než je budete jíst. Na etiketách potravin kupovaných v obchodě pak zjistíte, jak je máte skladovat, aby vydržely co nejdéle.

Kompostér

Máte-li dům se zahradou, není od věci si pořídit kompostér. Tam můžete vyhazovat hnijící zeleninu a ovoce, čímž vyrobíte hnojivo pro své rostliny.