Snad každému z nás je jasné, že bez vody není život. I my lidé potřebujeme denně vypít přibližně dva litry tekutin každý den. Není tedy divu, že právě zásobování pitnou vodou je jedním z nejdůležitějších problémů, který musel být vyřešen. Je totiž jasné, že ona voda musí být zdravotně nezávadná, což jednoduše řečeno znamená, že by nám její konzumace, a to i ve velkém množství, neměla způsobit zdravotní potíže. V obchodech pak najdeme nejrůznější značky pitné vody, které slibují přesně tohle.

Samozřejmě se můžeme ptát, odkud se vlastně bere. Jakou cestou se dostane do flašek? Není to totiž tak jednoduchý proces, jak se může zdát. Naše země totiž nemá žádné skutečně velké řeky, a je tedy zcela závislá na srážkách. Ty následně prosakují do podloží a často napájí i prameny.

A právě z pramenů firmy onu vodu nejčastěji nabírají. Je to proto, že zde je nejčistší. Ještě totiž nestihla nabrat žádné nečistoty, ani v ní nežijí žádní živočichové. Ovšem to nemusí znamenat, že je zcela čistá.

I proto musí být po svém odebrání vyčištěna a zbavena veškerých tuhých látek, které v ní mohly při výstupu na zem uvíznout, jako například zrnka písku či kamínků. K tomu se používají nejrůznější filtry, nejčastěji látkové. Následuje chemické čištění, které má za úkol zničit veškeré bakteriální zárodky, stejně jako řasy či sinice, které by zde mohly být. Následně je stočena do lahví a dopravena do obchodů.

Ovšem je nutné poznamenat, že plastové lahve nejsou pro dlouhodobé skladování jakékoliv tekutiny nejvhodnější. Uvolňují se z nich totiž postupně mikroplasty, které se následně smísí s vodou a které nakonec vypijeme. A že nejsou zrovna zdraví prospěšné, asi není třeba říkat.

Proto je nejvhodnější kupovat vodu ve skleněných lahvích, ač je pravda, že na ni již prakticky nenarazíme, nebo se spokojit s tou z kohoutku. Úroveň našich čistíren odpadních vod je totiž tak velká, že ji můžeme bez obav pít. A navíc je to podstatně levnější.