Pivoňky už zdobí naše zahrady několik generací zahrádkářů a pro svou podmanivou krásu v době květenství si získávají další příznivce. Opatrní musíme být už při sázeni a nedáváme rostlinu moc hluboko. Pokud se pupeny na kořenovém krčku dostanou víc jak 3 cm pod zem, rostlina nám nevykvete. Pivoňku sázíme do záhonu v době, kdy během vegetace odpočívá, a to je na přelomu srpna a září. Kolem rostliny necháme volný prostor asi 80 cm. Má ráda slunce a propustnou výživnou půdu. Při velké zimě v prvních letech po výsadbě ji chráníme přikrytím listím a větvemi jehličnanů. V době růstu má velké požadavky na vlhkost, v zimě jí naopak škodí. Pokud ji přihnojujeme pravidelně půdu, vydrží v plné kráse i 10 let na jednom místě.

 Pivoňky patří mezi naše nejkrásnější trvalky s dechberoucími květy. V květnu roste pivoňka lékařská, která dorůstá výšky 40-80 cm a má růžové, bílé nebo červené plné květy a hodí se i do menších zahrad a předzahrádek. Na záhonech vídáme často i pivoňku čínskou, která je vyšší a v dobrých podmínkách má i metrovou výšku. Má plné květy a kromě bílé, dokáže vykouzlit i mnoho odstínů růžové a červené barvy. Už vzácněji potkáme japonské pivoňky s jednoduchými květy s výraznými žlutými tyčinkami uprostřed a pivoňku tenkolistou s jemnými listy a červenými květy.

Pivoňky sázíme do skupin s dalšími vyššími trvalkami, které mají méně výrazné květy, například s kopretinami. Nejvíce však jejich krásu oceníme, pokud je necháme růst jako solitéry například podél chodníků, na okrajích trávníků anebo před okrasnými dřevinami. Pokud si chceme květy vzít na ozdobu do vázy, řežeme je ještě v době, kdy tvoří zavřená poupata a teprve se začínají vybarvovat. Pokud chceme zkusit rostlinu namnožit, vhodný čas je na konci léta, kdy rozdělíme trs na více část a v každé musí být alespoň jeden pupen. Pivoňku lékařskou můžeme množit řízkováním.