Zdraví je poměrně komplikované. Vůbec tento pojem je složitě vysvětlitelný. WHO jej popisuje jako stav kompletní duševní, fyzické i sociální pohody. Podle tohoto tvrzení se ale ihned nabízí otázka, kolik z nás se aktuálně nachází v takovém stavu a znamená to, že když ne, jsme automaticky nemocní? Pro laickou veřejnost je zdraví jednoduše to, že se cítíme „dobře“. Jak je ale možné, že v prostředí, ve kterém se míchá tolik virů, bakterií a dalších potvůrek, zůstáváme převážně po celou dobu naší existence zdraví? Odpovědí je náš imunitní systém. Ten se totiž dennodenně činí, abychom neonemocněli.

Imunitní systém je velice komplexní a provázaný s dalšími systémy našeho organismu. Všichni se rodíme s určitou imunitou. Jedná se o imunitu vrozenou, tzv. nespecifickou. Ta reaguje na podněty vždy stejně a neumí si zapamatovat ty agens, na které už odpovídala. Sem patří právě schopnost vytvořit teplotu, reagovat zánětem nebo aktivovat komplement. Komplement je soubor bílkovin v plazmě, které jsou schopné označit na povrchu například bakterii a ta je následně zneškodněna. Vedle toho ale existuje určitá specifická imunita, což jsou buňky jako B a T lymfocyty a protilátky.

Ta nám také začíná fungovat již před porodem, kdy se přes placentu dostávají do těla plodu mateřské IgG protilátky a následně během kojení protilátky IgA. Tato imunita se ale vyvíjí hlavně až po narození, kdy se začínáme setkávat s různými antigeny v našem okolí, na které imunitní systém může reagovat. Specifická imunita je speciální v tom, že si umí zapamatovat antigeny, se kterými jsme se již setkali, a pak na ně umí reagovat velice rychle, takže onemocnění nemá ani šanci propuknout. Imunitní systém ale potřebujeme nejenom při obraně proti infekčním agens, ale také pro to, abychom netrpěli alergiemi a buňky, které jsou pozměněny a mohly by tak způsobit vznik rakoviny, jsou zničeny.